Fajjúmská kultura se rozvinula v místě, které dnes známe jako oáza Fajjúm (původně jezero Fajjúm ) v letech 5 450 – 4 400 př. n. l. Zde se poprvé v Egyptě stalo hlavním zdrojem potravy zemědělství, důkazem jsou sila na obilí nalezená v zemi. Pěstoval se ječmen a špalda. Dalším zdrojem potravy byl chov ovcí, koz a prasat, v neposlední řadě také rybolov. V pozdější době ovlivnila Merimdskou kulturu.
Starší stupeň této kultury, Fajjúm A, časově odpovídá Merimdské kultuře,ale liší se od ní např. tím, že obilná sila byla umístěna v jedné oblasti na okraji vesnice. Je to odraz sociálního vývoje, dávali přednost kolektivnímu způsobu hospodaření i správy a uspořádání obce.
