Předdynastická doba je první období dějin starověkého Egypta, které začíná závěrem pravěku a končí sjednocením země. Egypt podle tradice sjednotil král Narmer. Předdynastickou dobu můžeme zařadit mezi roky 5300 – 3000 př. n. l.
Daleko v Západní poušti byly nalezeny pazourkové čepele, dřevěné srpy a jiné nástroje na lov, i na zpracování obilí. To dokládá nejen první pokusy o zemědělskou výrobu, ke které došlo již ve 13. tis. př. n. l. ale také fakt, že v této době bylo Egyptské podnebí a přírodní podmínky docela jiné, než jak jej známe dnes. Vlhké, příznivé klima bylo tenkrát i tam, kde je dnes jen vyprahlá poušť.
Klimatické změny, které nastaly koncem neolitu, způsobily vysušení západní oblasti a vznik pouště. To donutilo tehdejší obyvatele k přemístění se do území, kde jsou příznivější podmínky pro život, tedy do údolí Nilu. Právě díky tomu vznikla centralizovaná společnost s rozvinutým zemědělstvím a hierarchickými společenskými vrstvami. Kmeny se postupně spojují ve větší společenství, často také z důvodu větší obranyschopnosti. Postupně tak vznikají dvě země – Horní Egypt v nilském údolí a Dolní Egypt v nilské deltě, které budou zanedlouho spojeny v jedno království.
Nejvíce archeologických nalezišť z tohoto období se nachází v oblasti Horního Egypta. V oblasti nilské delty je obtížné provádět vykopávky, jelikož sídla a památky byla postupně překryta novými a novými vrstvami bahna při každoročních záplavách na řece Nil. Mezi hlavní nálezy této doby patří leštěné hliněné nádoby, světlejší keramika baňatějších tvarů s tmavými červenohnědými malbami spirál nebo lodí.
Již v této době Egypťané znali zpracování mědi, do roku 6000 př. n. l. se v údolí Nilu objevilo organizované zemědělství. V té době Egypťané chovali dobytek a také stavěli rozlehlé budovy, okolo roku 4000 př. n. l. se používala také malta.
Podle archeologických výzkumů se vývoj Egypta na konci pravěku lišil od ostatních zemí starověkého Předního Východu. V Egyptě nevznikaly opevněné městské státy s hustým osídlením, které přináší příznivé podmínky pro hospodářský vývoj, jako tomu bylo v Mezopotámii.
V Nilském údolí se vystřídalo několik kultur – kultura el-Omari, Merimdská kultura, Fajjúmská kultura, kultura Maadí, Badárská kultura a snad nejvýznamnější, Nakádská kultura.
Některé existovaly na různých místech současně a vzájemně se ovlivňovaly. Již v této době měli tehdejší obyvatelé nilského údolí obchodní styky s okolními oblastmi, hlavně s Palestinou.
Chronologie historických období
| Název období | Začátek | Konec |
|---|---|---|
| Předdynastické období | 5300 př. n. l. | 3000 př. n. l. |
| Archaické období | 3000 př. n. l. | 2700 př. n. l. |
| Stará říše | 2700 př. n. l. | 2270 př. n. l. |
| První přechodné období | 2270 př. n. l. | 2070 př. n. l. |
| Střední říše | 2070 př. n. l. | 1790 př. n. l. |
| Druhé přechodné období | 1650 př. n. l. | 1550 př. n. l. |
| Nová říše | 1580 př. n. l. | 1090 př. n. l. |
| Pozdní doba | 1090 př. n. l. | 332 př. n. l. |
| Třetí přechodné období | 1069 př. n. l. | 664 př. n. l. |
| Ptolemaiovská doba | 332 př. n. l. | 30 př. n. l. |
| Římská doba | 30 př. n. l. | 395 n. l. |
