Nakádská pozdně neolitická kultura sehrála snad nejvýznamější roli v jižním Egyptě. Má název podle svého naleziště a původního centra, které leželo v místě, kde Nil tvoří velký oblouk a kde se protínají významné cesty ze Západní pouště na Východní. Právě zde na konci pravěku vznikly impulsy pro sjednocení obou zemí.
Pro Nakádu je charakteristická malovaná keramika s červenými geometrickými a figurálními vzory na světle okrovém podkladě. Jsou doloženy i kamenné břidlicové nádoby (i čedičové, vápencové a jiné), břidlicové tabulky na roztírání líčidel, dokonalé pazourkové nože. Existuje důkaz i o dálkovém obchodu.
V závěrečné fázi Nakády se lid rozšířil také do severní části Egypta a získal nad ním kontrolu. Převažuje názor, že závěrečné podrobení severního Egypta jsou zdokumentované na břidlicové paletě vládce Narmera.
Nové nálezy z vykopávek naznačují, že teorie o vzniku jednotného Egyptského státu bude třeba ještě přehodnotit. Ty ukazují, že v královském pohřebišti v Abydu bylo pohřbeno nejméně tucet dalších králů, starších než ti, kteří byli dosud známi a kteří patřili k 1. dynastii.
Proto byla vytvořena pracovní nultá dynastie, které se přisuzuje délka vlády okolo dvou až dvou a půl století. Předmětem úvah je otázka, jak velkou oblast tato dynastie ovládala.
