Velký pokrok v luštění hieroglyfů nastal až v červenci roku 1799 , kdy Napoleonova invazní armáda zcela náhodou nalezla unikátní historický předmět: Rosettskou desku. Rosettská stéla je ve skutečnosti pamětní deska, která otevřela dveře k rozluštění tajemství hierglyfů.
Rosettská deska byla nalezena poblíž města Rašídu na západním rameni v Deltě Nilu nedaleko pobřeží. Stéla je kámen z masivního černého čediče velká přibližně jako deska stolu. Je 118 cm vysoká, 77 cm široká a 30 cm silná, váží 762 kg. Stéla je bohužel silně poškozená a v původním stavu byla přibližně o 50 cm vyšší.
Na desce jsou nápisy ve třech různých písmech – v horní části jsou egyptské hieroglyfy, uprostřed je démotické písmo a ve spodní části je řečtina. Všechny tři části jsou poškozené, nejvíce však vrchní oddíl.
Tím, že na desce byly stejné texty v několika různých písmech, bylo možné rozluštit egyptské hieroglyfy. Řečtina byla známým písmem. Deska byla po objevení převezena do Káhiry, kde s luštěním začali francouzští vědci.
Napoleonova armáda byla roku 1801 poražena a kámen byl podle Alexandrijské dohody v roce 1802 převezen do Velké Británie, kde po několika měsících provedl Stehen Weston překlad řecké části. Badatelé začali horlivě luštit egyptské písmo a předháněli se, kdo dříve toto tajemství hieroglyfů rozluští.
Sylvestre de Saci se rozhodl zaměřit se na démotickou část, protože ta byla jen jemně poškozená. Chyběl pouze začátek a pár řádek. Začal u řeckých vlastních jmen a izoloval jejich démotickou verzi. Setkal se sice s úspěchem, ale zjistil, že tento postup je složitější než původně vypadal. Jeho žák Johan Ákerblad měl větší úspěch.
Johan Ákerblad vycházel ze Saciho metody a dosáhl významnějšího pokroku. V démotickém písmu se mu podařilo určit všechna vlastní jména, která byla v řecké části. Z těchto jmen sestavil démotickou abecedu o 29 písmenech. Polovina z nich byla skutečně správná. Zjistil také, že fonetické znaky používané k zápisu jmen se vyskytují i v běžném textu. Měl velký úspěch ale později se ukázalo, že byl zavlečen do slepé uličky.
Hieroglyfy se nakonec podařilo rozluštit géniovi jménem Jean-François Champollion.
Rosettská stéla
Stáhnout fotografii ve vysoké kvalitě [450kb, formát JPG]
Dolní část rosettské stély je psána řečtinou. Právě díky tomu bylo možné rozluštit egyptské hieroglyfy.
Střední část je psána egyptským démotickým písmem.
Horní část je bohužel nejvíce poškozená, je psána hieroglyfy. Ale i přes to bylo možné toto písmo rozluštit.
