Stejně jako ve většině ostatních kultur, kdekoli na světě, je otázka vzniku světa, lidstva a všech živých bytostí, úzce spjata s náboženským cítěním a u starověkých Egypťanů toto platí přímo dvojnásobně.
Je však velmi důležité si ponejprv nezapomenout uvědomit základní prvek jejich teologického smýšlení, tedy výraznou absenci jakkýchkoli dogmat, jimiž se vyznačuje kupř. křesťanství či islám, a jež měla též v průběhu dynastické éry za následek souběžnou existenci rovnou několika mýtů o stvoření světa, ač si zcela protiřečících, tak všeobecně naprosto tolerovaných.
Kosmologie heliopolská
Nejstarší z těchto kosmogonií, nazývané podle města, v kterém vznikla, je kosmolonie heliopolská. Vypráví o době, kdy na zemi byla pouze tma a nekonečný oceán, tzv. Nunovy pravody.
Tehdy se sluneční bůh Atum vynořil z tohoto pravodstva jako původní prapahorek (stejně jako samotný Egypt po ukončení doby záplav) a pomocí své ruky (která měla připomínat ženský prvek), stvořil masturbací boha vzduchu Šova a bohyni vlhkosti Tefnut, kteří pak sami, ač pokrevní sourozenci, dali život bohu země Gebovi a bohyni nebe Nut.
Potomky Geba a Nut se stali čtyři známí bohové, Osiris (Usir), bůh mrtvých, Eset (Ísis), bohyně rodiny, kouzel a ochránkyně králů, Seth (Sutech), bůh zla, a bohyně Nebthet (Nefthys), ochránkyně domů a stavení.
Tito bohové vytvořili nakonec dva manželské páry, Osiris a Ísis první a Seth a Nebthet pár druhý. Všech těchto devět bohů spojujeme společně do heliopolského devatera.
Kosmologie hermopolská
Další kosmogonie byla spjata tentokráte se slunečním městem Hermopole a vzkřísila v tomto případě též čtyři prapůvodní páry, jež daly základ světu, jmenovaly se Nun a Naunet, bohové pravod, Hah a Hauhet, bohové prostoru, Kuk a Kauket, bohové temnoty, a Amon a Amanuet, kteří představovali to co má být skryto a co je očím neviditelné.
Tito bohové stvořili v Hermopoli prapahorek a na něm vajíčko, z něhož se vyklubal bůh Slunce.
Kosmologie memfidská
Třetí a poslední kosmogonií se stala kosmogonie memfidská, v níž hrál hlavní roli bůh Ptah, označený za nejvyššího a jediného stvořitele, jednalo se o ekumenické řešení, kdy mělo dojít k úmyslnému propojení původních dvou teorií. Bůh Ptah měl stvořit svět pomocí svého jazyka a srdce, v srdci vytvořil myšlenku podoby světa a ústy ji poté specifikoval, současně se stal i spojením osmi dalších, již výše uvedených bohů.
Tento nový národní devítičlenný panteon tedy vznikl na základě propojení heliopolského devatera a hermopolského osmera.
