Narmerova paleta byla objevená na počátku století při anglických vykopávkách v archeologické lokalitě zvané Hierakonpolis v Horním Egyptě.
Je významným důkazem počátků egyptského písma. Na podobných paletách byly roztírány hlinky na líčidla, ale tato má pamětní a slavnostní ráz.
Připomíná vítězství faraona Narmera v bojích za sjednocení Egypta.
Jak vypadá Narmerova paleta
Na líci palety je výzdoba v jemném nízkém reliéfu rozvržena do tří registrů (částí) .
V horní části je uprostřed stylizované průčelí královského paláce s Horovým jménem ?v paláci sídlí Hor, jehož pozemský vtělením je faraón“ prvního panovníka 1. dynastie faraonů, který se jmenoval Narmer. Jeho jméno zní v překladu pravděpodobně Zlý sumec.
Střední části palety dominuje postava Narmera s hornoegyptskou korunou na hlavě, jak se chystá udeřit kamennou palicí poraženého nepřítele. Za faraonem je služebník, který nese jeho sandály.
Sokol (faraon v podobě sokola, tedy Horus ) drží na provaze hlavu nepřítele spojenou s plochým oválem. Ten představuje kus země, ze které vyrůstá šest papyrusových stvolů s květy.
Papyrus byl symbolickou rostlinou Dolního Egypta a zároveň znamená číslovku 1000. Celý výjev pak lze interpretovat takto: „Faraón porazil a zajal 6000 nepřátel z Dolního Egypta.“
Výjev tedy doplňuje obraz triumfujícího Narmera. Ve spodním registru jsou znázorněni dva další Narmerovi poražení nepřátelé.
Na rubu palety je výzdoba uspořádána do čtyř částí. První shora je identický s prvním na líci palety.
Ve druhé je Narmer, tentokrát s dolnoegyptskou korunou na hlavě, jak v doprovodu mužů nesoucích standarty, koná přehlídku zabitých nepřátel.
Třetí část palety vyplňuje výzdobný motiv, snad elamského původu, dvou bájných zvířat s propletenými krky. Motiv je považován za doklad předovýchodních kulturních vlivů v nilském údolí na počátku Archaické doby.
V nejspodnější části je býk (další zobrazení faraóna), jak rozbíjí svými rohy opevněné město a rozdupává v něm sídlícího nepřítele.
