Mezi jedny z nejkrásnějších archeologických lokalit v Egyptě patří bezesporu i místo zvané Dendera, egyptsky Tareret, řecky Tentyra.
Dendera leží na jihu v dávném Horním Egyptě asi 610 km na jih od dnešního hlavního města Egypta Káhira.
Dendera a jakto vlastně bylo?
Historie této lokality sahá daleko do pravěkého období a Archaické doby (cca 3 000 – 2 700 př. n. l. ) . Nejstarší svatyně zde existovaly již ve Staré říši, když tato oblast sloužila zejména jako pohřebiště mrtvých, avšak největšímu rozkvětu a zájmu se těšila Dendera až o mnoho staletí později, v řecko-římském období, kdy Egyptu vládli Ptolemaiovci (305 – 30 př. n. l. ) a Římané (30 př. n. l. – 395 n. l. ) .
Dendera byla tehdy hlavní metropolí šestého egyptského nomu a ležela na západním břehu Nilu. V těchto místech vznikl postupně rozsáhlý areál, čítající 280x 290 m a jenž byl obehnán mohutnou ohradou z nepálených cihel 10-12 m širokých a 10 m vysokých.
Tato ohradní zeď je i do dneška velmi dobře zachovalá a lze zřetelně pozorovat postup, kterým byla stavěna, tedy po jednotlivých úsecích, střídavě vyklenutých nahoru a dolů, což působí dojmem vlnitých linií, které měly s největší pravděpodobností odkazovat na dávné vody praoceánu Nun, který existoval před samým stvořením světa.
Všeobecně též staří Egypťané věřili, že toto místo je jedním z hrobů zavražděného boha mrtvých Usira, a tudíž silně náboženským a kultovním centrem jejich polyteistické víry.
Chrám bohyně Hathor v Dendeře
Největší a nejproslulejší dominantou Dendery je chrám zasvěcený bohyni Hathoře, jejímu muži Horovi a synu Ihejovi, jež dohromady tvořili božskou triádu. Staří Egypťané přející si spatřit tento okouzlující chrám, museli ve starověku podstoupit cestu, která počínala přístavem na břehu Nilu a potom pokračovala skrze molo, cestou zdobenou sloupořadím, vstupním pylonem a rozlehlým nádvořím, než-li mohli konečně v očích uzřít pohled na samotný chrám.
Mezi nejspanilejší části tohoto chrámu musíme jistě zahrnout nádhernou hypostolovou síň s 24-mi velkolepými sloupy, zakončenými hlavami bohyně Hathory a zdobenými kravskýma ušima, masivní parukou a v ní uloženým symbolem Měsíce.
Posléze bychom si zde mohli prohlédnout i další malou hypostolovou síň s obětními stoly, kaple, nejsvětější svatyni, laboratoře, kde se údajně měli dokonce vyrábět parfémy a oleje, sklady pro uchovávání potravin, jakými byly kupříkladu víno, nejrůznější druhy ovoce a obiloviny, místnost, sloužící jako pokladnice a mnoho dalších odlišných místností, z nichž některé nemusely mít ani žádný větší význam a sloužily pouze jako průchozí do dalších částí chrámového okrsku.
Velmi zajímavou součást chrámu tvoří dosti hluboké podzemní krypty, vytesané do vnější zdi a utvářející systém tajných chodeb a místností v substruktuře komplexu. Naopak v nejvýše postavené části superstruktury, tj. na střeše budovy, stojí několik kaplí zasvěcených bohu mrtvých Usirovi.
Celý chrám je současně nádherně vyzdoben reliéfy s astronomickou či astrologickou tématikou. Nachází se zde i proslulý denderský zvěrokruh, bohužel ten je dnes v denderském chrámu nahrazen kopií a skutečný originál je uložen v pařížském muzeu v Louvru, kam ho kdysi ne příliš legálně přivezly Napoleonovy oddíly, účastnící se velkého Napoleonova tažení do Egypta.
Před samým chrámovým komplexem se rozkládají dva malé chrámy, tzv. mammisi, v nichž se oslavovalo zrození boha Harpokrata bohyní Eset. První z nich klademe svým vznikem do římské doby a druhý o několik staletí dříve do 30. dynastie, avšak plně dokončen byl tento druhý svatostánek až v době vlády Ptolemaiovců.
Významným svátkem, který se v Dendeře pravidelně slavil a byl spjatý s oslavou božského zrození, byla tzv. ?Slavnost dobrého spojení“, jež opěvovala spojení bohyně Hathor a boha Hora, z něhož vzešel syn bůh Ihej.
Jižně od chrámu bohyně Hathor, blízko pozůstatků posvátného jezera, stojí jiný římský chrám z doby císaře Augusta, též propojený s vírou v božské zrození, tentokráte však bohyně Eset.
