Amenhotep II. je další faraon 18. dynastie. Vládl v letech 1436 – 1413 př. n. l. Jeho otec byl největší dobyvatel v dějinách Egyta – Thutmose III. a nezanechal mu snadnou úlohu, totiž udržet pohromadě celou obrovskou říši, kterou za své vlády získal.
Je jasné, že velká říše se snadněji získává než udržuje. Amenhotep II. byl zastíněn slávou svého otce, velkého Thutmose III., ale neprávem. Podnikl dvě velké vojenské výpravy na východ do Asie a potlačil tamější povstání. A nejen tam měl velký úspěch, také ostatní hranice Egypta ubránil a znovu ukázal na neomezenou moc faraonů.
Kruté chování k nepřátelům. . .
Je známo, jak se choval k poraženým a k zajatcům. Amenhotep II. byl velice krutý, velitele vzbouřených kmenů sám popravil a v hlavním městě je nechal pověsit na hradby hlavou dolů. Věšení na hradby a napichování na kůl byla v Egyptě běžná praxe.
Podle nápisů a svitků také víme, že některým zajatcům dával usekávat končetiny a dokonce pohlavní orgány – podle toho zjišťovali počet padlých nepřátel.
Amenhotep II. se rád stavěl na odiv a ukazoval svou nepřemožitelnost. Nechal o sobě napsat jakýsi příběh, jak při jízdě na koni prostřelil šípem měděný terč silný jako lidská ruka.
Co Amenhotep II. postavil?
Pilně se také věnoval výstavbě Amonova chrámu v Karnaku, ale jeho stavby se téměř nezachovali a nelze s určitostí tvrdit, co je přesně jeho práce. Patří mu ale rozsáhlá stavba mezi Svatým jezerem a jižní ohradní zdí, ze které však zbyly jen základy. U sedmého pilonu Amonova chrámu dodnes stojí jeho kolosální socha.
Na západním břehu Nilu poblíž proslulého zádušního chrámu Ramesse II. dal vystavět nevelký chrám, ze kterého zbyly také jen pozůstatky.
Z jeho děl je snad nejznámější pestrobarevné sousoší, které se dnes nalézá v Egyptském muzeu v Káhiře, kde je zobrazen jako dítě živící se mlékem „Božské krávy“. O vysoké úrovni výtvarného umění v jeho době svědčí i bohaté nálezy z hrobek jeho hodnostářů.
Kde se nalézá hrobka Amenhotepa II.
Pohřbít se dal Amenhotep II. v Údolí králů pod západním svahem v hluboké skalní hrobce. Ta svými rozměry překonala hrobku velkého Thutmose III.
Obrovská hrobka má deset místností, vstupní chodbu se třemi schodišti, před pohřební komorou prostornou pilířovou síň. Je bohatě vyzdobena nástěnnými malbami a reliéfy. Jeho sarkofág zde leží dodnes, je vyroben z červeně zbarveného pískovce a zdobí jej zlaté a modré obrazy ochranných bohů a nápisy.
Hrobku objevil roku 1898 francouzský egyptolog V. Loret. Ten měl při nálezu neuvěřitelné štěstí – v hrobce našel 13 mumií v původních rakvích.
Všechny mumie sem dali ukrýt králové 21. dynastie z obavy před lupiči. Tyto mumie i s rakvemi a zbytky pohřební výbavy Amenhotepa II. jsou dnes v Egyptském muzeu v Káhiře.
