Král Amenhotep I. je v pořadí druhým faraonem 18. dynastie. a jeho vláda se datuje k letům 1555 – 1535 př. n. l. Je synem velkého osvoboditele, faraona Ahmose I. Měl ještě tři bratry, ale ti velmi mladí zemřeli a tak trůn zůstal Amenhotepovi. Sídlil ve Vasetu, při korunovaci přijal trůnní jméno Džeserkare.
Amenhotep I. dovršil to, co otec začal – reformu v Egyptě. Mezi jeho záslužné činny patří zejména obnova hospodářské stability a další hospodářský vývoj v Egyptě, který se stal nosným pilířem pro další rozvoj. Nechal také obnovit velmi důležité zavlažovací zařízení.
Obrovským pokrokem bylo zpracování a výroba kovových slitin – měď, cín a bronz, ze kterých vyráběl zbraně a další pomůcky, které našly uplatnění i v hospodářství. Města zničená a vypleněná Hyksósy nechal opravit a budoval nová, stejně tak některé kaple a chrámy.
Se svou manželkou Ahhotep II. měli jediného syna, následníka trůnu jménem Amunemhat. Ten zemřel ve dvou letech a královská rodina byla bez mužského dědice.
Architektura a vojenská tažení Amenhotepa I.
O jeho stavebních projektech víme pouze z písemností. Podle zpráv dal zvětšit a vyzdobit chrám boha Amona v Karnaku, u osmého pilonu je jeho monumentální socha.
Válečným tažením na jihu Egypta v Núbii u druhého kataraktu trvale zajistil pořádek v této oblasti. Zde zavedl správu v čele s místokrálem z nízkého rodu, aby se nestal vzdorokrálem.
Hrobka Amenhotepa I.
Amenhotep I. se nechal pochovat poblíž Dra Abú el-Naga. Jeho druhá nedokončená hrobka se nachází v blízkosti dnešního Údolí králů.
Faraonova hrobka byla samozřejmě vykradená, ale na místě zůstala jeho mumie. Kněžští faraoni z 21. dynastie ji údajně přenesli na jiné místo, aby ji ochránili. Ale i tak byla vyloupena. Novověkým vykradačům hrobek přišel na stopu francouzský ředitel muzea Gaston Maspero a pozůstatky faraona Amenhotepa I. se nyní nachází v Egyptském muzeu v Káhiře.
