Amenhotep III. je významný panovník 18. dynastie. Vládl v letech přibližně 1405 – 1367 př. n. l. Trůnním jménem se jmenoval Nebmaatre , ale můžeme se setkat i s dalšími označeními.
Řečtí autoři ho později pojmenovali jako Amenófis, někdy i latinsky Amenophis. Řadíme ho mezi největší budovatele Nové říše.
Jeho otec byl faraon Thutmose IV. a matka jeho vedlejší manželka Mute.
Amenhotep III. se choval jako opravdový bůh a faraon. Obklopil se neslýchaným přepychem, bohatstvím a věnoval se výhradně radovánkám – byl snad ze všech králů nejmarnotratnější a nejrozmařilejší.
Amenhotep III. a jeho manželky
Jeho hlavní královská manželka se jmenovala Teje. Teje byla prostého nekrálovského původu. Její bratr byl Aj, vrchní hodnostář u královského dvora a předposlední faraon 18. dynastie.
Amenhotep III. měl s Teje syna Amenhotepa IV., pozdějšího krále Achnatona, a čtyři dcery – Satamun, Eset, Henuttanet a Nebtah. Satamun a Eset si vzal za své vedlejší manželky.
Jeho následníkem se měl stát Thutmose, který však zemřel před nástupem na trůn.
Kromě Teje měl obrovský harém a další manželky – oženil se s dcerou babylónského krále a s dcerami mitannských králů. Také si vzal několik dcer nevýznamných panovníků za oficiální souložnice.
Diplomat Amenhotep III.
Víc než na války a boje se soustředil na diplomatické sňatky s dcerami cizích králů a diplomacii jako takovou.
Jeho prvním a posledním vojenským tažením byla výprava do Núbie, kterou podnikl v pátém roce své vlády. Dosáhl čtvrtého kataraktu a slavil své vítězství. Hranice Egypta jinak nikdy nepřekročil.
Amenhotep III. měl luxusní palác v Západním Vasetu. Rád se chlubil a dával o sobě znát – díky tomu máme jeho vládu velmi dobře zmapovanou.
Máme k dispozici nesčíslitelné množství nápisů na chrámech a stélách, reliéfech a hlavně také z jeho „zpravodajských skarabů“. Byly to malé sošky, které měly na své spodní straně zprávu napsanou hieroglyfy.
Na skarabech oznamoval téměř vše – „Nebmaatre se narodil ve Vasetu“. Nebo na jiném zpravodajském skarabovi stojí – „Ať žije král Horního a Dolního Egypta, Reův syn Amenhotep, obdařený životem věčným, a vznešená jeho manželka Teje, ať žije! Jméno jejího otce je Juja, jméno její matky je Cuja. Stala se manželkou všemocného panovníka, hranice jehož země sahají na jihu ke Karoji a na severu k Naharině.“ Vydával také zprávy o svém loveckém úspěchu, kolik lvů a dalších zvířat zabil a také o svých sňatcích.
Památky z doby Amenhotepa III.
Největší komplex staveb Amenhotepa III. se nachází v Luxoru na nilském nábřeží. Amenhotep III. postavil chrám k oslavám novoročních svátků, který byl přidružen k chrámu boha Amona v Karnaku. Dnes na tomto místě najdeme druhý pylon a slavnou „Velkou sloupovou síň“ se 14 sloupy, které mají hlavice v podobě rozkvetlý papyrus.
V Amonově chrámu v Karnaku po sobě zanechal třetí pylon, který je široký více než 80 metrů a řadu šesti dvojic sloupů, které tvoří ústřední loď proslulé „Velké sloupové síně“. Tyčí se do výšky 23 metrů. U paty májí průměr pět metrů a jsou celé pokryty hieroglyfickými texty. Hlavice v podobě rozkvetlých papyrusů měří po obvodu úctihodných 15 metrů. Amenhotep III. dal vztyčit čtyři obelisky na nádvoří, které se nedochovaly. U Svatého jezera na nádvoří směrem na jihovýchod se nachází gigantický žulový brouk skarab, který zobrazuje boha jménem Atum-Cheprer – váží pět tun.
Na západním břehu Nilu proti Luxoru měl Amenhotep III. zádušní chrám, který se řadil k největším chrámům tohoto druhu vůbec. Kromě zbytků kamenných základů však úplně zmizel.
Zachovaly se jen dvě poškozené sochy Amenhotepa III. z křemence, které byly dovezené až z lomů u dnešní Káhiry. Původně byly vysoké 20 metrů, dnes měří 18 metrů.
Archeologové také odkryly prostor o velikosti 2260 metrů krát 730 metrů a jak se později ukázalo, bylo to uměle vybudované jezero pro potěšení Teje.
Hrobka Amenhotepa III.
Amenhotep III. neměl hrobku v Údolí králů, jak bylo zvykem, ale v nedalekém Západním údolí, které se nazývá „Údolí opic“ . Hrobku odkryl italský dobrodruh G. B. Belzoni ve 20. letech minulého století. Našel v ní pouze zbytky rozbitého sarkofágu.
Hrobka je poměrně velmi hluboká, má něco kolem 10 místností a dokonce i pilířovou síň. Zachovala se nádherná stropní dekorace s astronomickými náměty.
V roce 1875 byla vykradači objevena mumie krále Amenhotepa III. v tajné skrýši v Dér el-Bahrí, kde ji ukrili králové 21. dynastie spolu s dalšími mumiemi. O šest let později byla zachráněna G. Masperem pro Egyptské muzeum v Káhiře.
Kromě soch a reliéfů se dochovalo poměrně mnoho vyobrazení krále Amenhotepa III. Mnoho jich najdeme v Britském muzeu v Londýně, v Egyptském muzeu v Turíně a v Eyptském muzeu v Káhiře.
