Posvátné místo, o němž vypráví tento článek, patří právě k oněm nejkouzelnějším a zcela neopominutelným staroegyptským lokalitám, jež vytváří nejvýstižněji obrázek světa starověkých Egypťanů, přesně takový jaký dnes přežívá v mysli moderních lidí, a na níž lze velmi dobře demonstrovat základní kameny, z kterých staroegyptská kultura vyrostla a z nichž se současně i po dlouhých třech tisíciletích své existence zhroutila.
Kde se Sakkára nalézá
Sakkára, pohřebiště egyptských faraónů, králů, nejvýznamnějších hodnostářů a členů jejich rodin, se nalézá na západním břehu Nilu, na okraji Libyjské náhorní plošiny, přibližně třicet kilometrů východně od současného hlavního města Egypta Káhiry.
Sousedí současně s dalšími egyptskými pyramidovými pohřebišti, na severu s Abú Sírem, významným svým slunečním chrámem faraóna Veserkafa a pyramidami králů 5. dynastie – Sahurea, Neuserea a Neferirkarea, a na jihu s Dahšúrem, pyramidovým polem obsahujícím zjm. pyramidy faraóna Snofrua ze 4. dynastie; Lomenou a Růžovou pyramidou.
V dávných dobách se Sakkára nacházela poblíž staroegyptského hlavního města a pozdějšího prvořadného správního střediska celé říše, Memfidy (Mennofer), a i ještě staršího předchůdce Memfidy, města Bílé zdi (Inebuhedž), rozkládajícího se ještě o několik kilometrů východněji v úrodném nilském údolí.
Proč název Sakkára
Svůj název dostala nekropole od nedaleko ležící novodobé vesnice Sakkáry a její samotné původní označení – Sakkara – je spjato se starověkým bohem Sokarem, v podobě paviána či nebeského sokola, symbolizujícího plodnost a ztělesňujícího ochranný patronát nad tímto sakrálním místem.
Sakkára je největší nekropolí a současně i největším nalezištěm v celém Egyptě, ve svém plném rozsahu zaobírá plochu zhruba osmi čtverečních kilometrů. Rozsah, který zaobírá nelze vztáhnout jen na ohromnou plochu, avšak i na šíři období, během něhož splňovala svůj účel.
Kdo zde odpočívá?
První hroby na území Sakkáry spadají do období 1.dynastie (cca 3 000 př.n.l.) a ty poslední do období řecko-římského, tyto dvě epochy od sebe dělí téměř neuvěřitelné tři tisíce let.
Nalézá se zde okolo 250 doposud objevených hrobů vysokých hodnostářů, úředníků i jejich rodin a přes patnáct pyramid faraónů.
Většinu hrobů a nejvýznamnějších pyramid lze zařadit do období Staré říše,tedy do období od 3. do 6. dynastie. Ovšem nelze se nezmínit o důležitých nálezech hrobů panovníků 2. dynastie – povětšinou silně poškozených – které ještě zařazujeme do tzv. Archaického období dějin starověkého Egypta, jmenovitě těmito králi byli Nebre, Raneb a Ninecer.
Na druhé straně lze připomenout i nálezy pozdějšího data, kupř. hroby úředníků panovníků Amenhotepa 3. až Ramesse 1., samozřejmě vyjma heretického faraóna Achnatona z období Nové říše, k nimž patří zároveň fenomenální objev pohřebního „příbytku na věčnost“ budoucího krále Haremheba či hrobka Maji, úředníka na dvoře Amenhotepa 3., a monumentální dílo Serapeum, místo posledního odpočinku posvátných býků Apisů.
Serapeum chronologicky spadá do 26. až 30.dynastie, tedy do Pozdní až řecko-římské doby, jeho název vznikl od božstva Usira-Apise, ztotožňovaného později s egyptských bohem tvořivosti Ptahem a řecko-římských bohem Serapidem, bohem plodnosti a s ní propojeného nekonečného kruhu života. Právě a pouze zde se můžeme setkat nejen s ohromnými, respekt vzbuzujícími, sarkofágy býků Apisů, nýbrž i s až nekonečným množstvím mumifikovaných zvířat, pro příklad uveďme posvátné ptáky ibise, krokodýli, psy či kočky…
Jak zde již bylo výše zmíněno nejskvostnější stavby na tomto území datujeme do doby Staré říše, jsou to tyto stavby, v prvé řadě majestátní pyramida panovníka Džosera (Necericheta) ze 3.dynastie (okolo 2650 př.n.l.), pyramidy Veserkafova z 5.dynastie, Tetiho z 6.dynastie, Venise též z 5.dynastie a pohřební komplexy Pepiho 1. a 2. z 6. dynastie. Méně významnými jsou naopak hrobky panovníků Ibi (8.dynastie) a Chendžera (13. dynastie).
Bohužel však mnohé ranné hrobky králů byly častokrát pouze kenotafy (falešnými hrobkami) a jejich majitelé se nechali pohřbít na zcela jiném místě, zejm. na jižněji položeném pohřebišti v Abydu.
Mezi mastabami jmenujme ty nejprimárnější Šepseskafovu, Ptahhotepovu, Mererukovu a Kagemniho.
Významné památky v Sakkáře
V krátkosti se nyní pokusím zachytit tři nejzásadnější pamětihodnosti.
Džoserova stupňovitá pyramida
Prvou z nich je, co se týče historické hodnoty, bezesporu pyramida Džoserova (Necerichetova). Byla postavena okolo roku 2650 př.n.l., v době 3.dynastie, je vysoká 62,5 metru, je šestistupňová a je postavena z tehdy skoro neznámého stavebního materiálu, z kamene.
Vznikla rozšířením z původně pyramidy čtyřstupňové, celkově za techniky postupného stavění mastab jedné na druhou. Tímto systémem se jen o něco krátce později inspirovala i samotná sumerská kultura. Tato stavba se tak stala první velkou kamennou stavbu na celém světě.
Za její vznik vděčíme všestranně nadanému státnímu hodnostáři Imhotepovi, podle jedné z verzí synovi Džosera, který byl v řecké době zbožštěn do podoby božstva Aisklépia, a proměnil se v patrona lékařství a moudrosti.
Venisova pyramida
Druhou v pořadí uvedu pyramidu Venisovu (Unasovu) z 5. dynastie, vysokou 60 metrů, která byla naneštěstí již kolem r.2000 př.n.l. silně poškozena. Tato stavba nám přesto nabízí jako naprosto první ze všech zbudovaných egyptských pyramid, včetně proslulých pyramid na gízské plošině, tzv. Texty pyramid, jež měly pomoci panovníkově duši dostat se bez větších komplikací do posmrtného světa.
Hieroglyfy jsou zde vybarveny zeleně a je jimi kompletně popsána celá pohřební Venisova komora.
Sechemchetova pyramida
Na závěr uveďme Sechemchetovu pyramidu ze 3. dynastie, jež poskytla svým badatelům obrovské zklamání, kdy mumie jejího budovatele nebyla nalezena a my se již dnes jen velmi těžko kdy dopátráme jejího přesného nalezení.
Tento krátký text nám tedy alespoň částečně poodhalil spletitou a dalekosáhlou historii Sakkárského komplexu, je smutné porovnat, jaké vážnosti se těšil ve starověku, neskonalého nedocenění ve středověku, kdy pyramidy posloužily jako snadný kamenolom pro zdejší obyvatele, a neprostupné mlčenlivosti v současnosti …
