Jean-François Champollion se narodil 23. prosince 1790 ve Figeacu v jihofrancouzské provincii Dauphine v chudé rodině knihkupce. Jean Francois byl od dětství mimořádně nadaný – již v pěti letech se sám naučil číst srovnáváním naučeného a vytištěného textu, v jedenácti letech uměl perfektně latinsky, řecky a dále studoval hebrejštinu .
Brzy znal i chaldejštinu, syrštinu, etiopštinu a arabštinu, později studoval starou čínštinu, Jean Francois Champollion mluvil dokonale italsky a anglicky.
Navštěvoval Isére Josepha Fouriera, který často jezdil do Egypta. Champolliona uchvátily sbírky, které dovezl. V Národní knihovně také rozluštil staré rukopisy psané koptštinou, kterou znal díky přátelství se starým knězem. Kněze z Egypta přivezl Napoleon Bonaparte.
Studoval akademii v Grenoblu a v pouhých 17 letech byl jmenován jejím členem, v 19 letech se stal dokonce profesorem. V roce 1807 odejel do Paříže, kde žil ve velké chudobě a nebýt bratra, těžko by přežil. Vlivem špatného ubytování a následkem zimy, vlhka i hladu těžce onemocněl s trvalými následky. Jeho bratr s ním sdílel vášeň pro Egypt, ale stal se knihovníkem.
V této době probíhal boj o rozluštění hieroglyfů, avšak marně. Příčinou byl mimořádný objev starobylé stély, která byla nazvána podle místa objevu – Rosettská stéla. Champollion zcela náhodou v Londýně nalezl kopii textů z tohoto kamene a začal ji luštit.
Již 14. 9. 1822 se mu podařilo rozluštit jméno z egyptského textu a to bez pomoci řeckého textu. Díky kartuši Remesse II., opsané v chrámu Abú Simbel, pochopil, že hieroglyf může znázorňovat zároveň předmět i zvuk.
Od roku 1827 Champollion pečoval o egyptské oddělení v Louvru, o rok později konečně navštívil Egypt, po kterém tak dlouho toužil. Strávil zde celé tři roky a během této doby se úplně ponořil do života tohoto starobylého národa. Možná přejímání egyptských zvyků a pití vody z Nilu vedlo k dalším těžkým nemocem, které uspíšily jeho konec.
Za své hypotézy a závěry byl napadán a uznání se mu dostalo až na konci 19. století. Rozluštění hieroglyfů, za který vděčíme právě tomuto geniálnímu egyptologovi a jazykovědci, dalo podnět k serióznímu zkoumání Egypta.
Jean-François Champollion a jeho práce
Champollion nebyl jen génius, který dokázal rozluštit několik tisíc let zapomenuté písmo. Tento výčet jeho děl určitě není kompletní, jsou zde shrnuty jeho klíčové spisy.
- Ve dvanácti letech napsal svou první knihu – Dějiny proslulých psů
- Chronologie od Adama po Champlliona mladšího
- V roce 1807 nakreslil mapu starobylého Egypta, první nákres říše faraonů vůbec
- Hieroglyphica, která paradoxně nepojednává o hieroglyfech
- Památky Egypta a Núbie (Lettres écrites d’Égypte et de Nubie)
- Popisné poznámky
- Egyptská gramatika (Grammaire égyptienne)
- Gramatiku a slovník koptštiny – popsal koptštinu jako moderní hieroglyfické písmo, soubor byl vydán až po jeho smrti.
Jean-François Champollion zemřel 4. března 1832 ve věku nedožitých 42 let.
