Egyptské hieroglyfy je písmo, které bylo v Egyptě nejdéle používané a je nejstarší. První hieroglyfy se objevují ve formě krátkých hesel na kamenech a střepech. Pocházejí z doby Předdynastické, to je období přibližně 3000 let př. n. l.
Poslední hieroglyfy byly nalezeny v chrámových nápisech na ostrově Fílé a pocházejí z doby kolem roku 394.
Řekové toto písmo nazvali jako „ta hiera gramata” = posvátná písmena, nebo jako „ta hieroglyfcia” = posvátná tesaná písmena.
K čemu sloužily hieroglyfy?
Hieroglyfy původně sloužily pro záznam textů na různé materiály. S rozvojem kurzívního písma se hieroglyfy omezily pouze na náboženské účely, nejčastěji v podobě reliéfů vysekávaných do kamenů a na chrámové zdi.
Hieroglyfy je písmo ikonické či obrázkové povahy. Jednotlivé znaky se vyznačují důkladnou propracovaností s jemnými detaily, někdy i barevnosti. Hieroglyfy však nejsou primitivní obrázkové písmo, ale jde o plnohodnotný písmenný systém, který je schopný zaznamenat totéž co jiný jazyk.
Egyptské hieroglyfy neměly pevný počet znaků, protože časem některé vznikaly a jiné zanikaly. Můžeme ale říct, že Egypťané jich běžně používali kolem 750. V celém historickém vývoji máme doloženo neuvěřitelných 6000 hieroglyfických znaků.
Text psaný hieroglyfy může být uspořádaný do sloupců nebo klasicky do řádků jak píšeme my, přičemž sloupcové uspořádání je nejstarší. Bylo dovoleno psát zleva doprava i naopak, ale běžnější byl pravostranný zápis. Egypťané vycházeli z faktu, že lidé jsou převážně praváci. Písař začínal psát tam kde měl ruku. Orientace zápisu bylo možné rozeznat z hieroglyfických znaků znázorňujících postavy lidí nebo postavy zvířat, text se pak četl v tom směru, kam se postavy dívají.
Hieroglyfické znaky následují jeden za druhým bez interpunkčních znamén a bez náznaku mezer mezi slovy, byly uspořádány do pomyslných obdélníků nebo čtverců. Bylo to z estetického a kaligrafického důvodu, protože tak nevznikly nevzhledné mezery.
Pořádek slov ve větách byl ovlivněn otázkou prestiže. Slovo označující významné postavy (král, bůh nebo konkrétní jména bohů) mělo přednost před ostatními.
Egyptské hieroglyfy měly přísná pravidla. Za nápisem označujícím jméno se objevuje hieroglyf ve formě mužské nebo ženské postavy, který měl upřesnit zda se jedná o ženu či muže. Egyptologové tento znak nazývají „determinativ” .
