Meni byl panovníkem, který sjednotil Egypt, a stal se tak i prvním faraónem království „Obou zemí“, tedy Horního a Dolního Egypta, a současně i zakladatelem 1. dynastie s novým hlavním městem Mennoferem (řecky Memfis ) . Doba jeho panování spadá do období kolem roku 3 000 př. n. l.
Jednoznačný doklad o jeho historické existenci se nám bohužel nezachoval, jeho jméno je zmíněno kupř. v Manehtových Egyptských pamětihodnostech. Manehtův exkurs je však do jisté míry řadou lidových příběhů. A panovníkům prvních dynastií přiřazuje neuvěřitelně dlouhou dobu panování, takový výklad by celkově posunul založení egyptského státu daleko před rok 10 000 př. n. l., dnes se přesto obecně soudí, za použití výsledků radiokarbonové metody, že k sjednocení starého Egypta a době vlády panovníka Meniho, došlo někdy kolem roku 3 000 př. n. l.
Dále můžeme nalézt jeho jméno na Ebozevské desce, na Turínském papyru z doby 13. st. př. n. l., jenž je ze všech egyptských královských seznamů nejucelenější a relativně přesný. Popř. i v textu Palermské desky, která vypočítává události jednotlivých let panování králů Dolního Egypta, počínaje mytologickými panovníky, jenž údajně panovali po mnoho tisíc let, až po boha Hora, o němž se praví, že předal trůn legendárnímu lidskému králi Menimu. Následující panovníci tu jsou poté vyjmenováni až do 5. dynastie.
Jako prvního egyptského krále Meniho též uvádí v 5. st. př. n. l. řecký dějepisec Herodótos ve svých Dějinách.
Většina egyptologů panovníka Meniho ztotožňuje s historicky doloženým králem Narmerem, mnozí ho však považují za totožného s králem Ahou, resp. s Narmerem i Ahou. Egyptští králové měli totiž vždy několik jmen, z nichž některá se na dokladech nedochovala. Avšak i egyptologové, kteří o jeho existenci pochybují, používají dnes jeho jméno ke konvenčnímu označování krále, který sjednotil Horní a Dolní Egypt a založil 1. dynastii jeho panovníků.
Význam sjednocení Egypta si staří Egypťané už od počátku dobře uvědomovali, pokládali je za předěl mezi předhistorickou a historickou dobou, za počátek svých dějin.
Podle Maneta byl Meni králem v hornoegyptském Ceneji ( řecky This či Thinis) . Sjednocení Egypta dosáhl silou zbraní a po vítězství založil na rozhraní „Obou zemí“ nové hlavní město Mennofer ( Memfis), jež se rozkládalo na levém břehu Nilu, jižně od Káhiry. Název města, odvozený z Men-efier, „Dokonalost je věčná“, je stejný jako název pyramidy faraona Pepiho I., ale současně získalo toto město svůj název i z pojmenování „Město bílých zdí“, jimiž byly označeny hradby, kterými nechal Meni celé město obehnat. Současně zde nechal faraón postavit i velkolepý chrám zasvěcený bohu Ptahovi. Mennofer se sice stal hlavním městem nové říše a v budoucnu i nejvýznamnějším administrativním centrem celého království, přesto si Meni za své sídelní město zvolil město jiné, a tím bylo město Cenej. Sídelním městem egyptských králů se stal Mennofer až za vlády panovníků 3. dynastie.
Město Memfis se nám bohužel do dnešních dob nedochovalo a téměř celé, až na několik soch a kamenných bloků, zmizelo v nenávratnu.
Sám Herodótos popisuje Egypt před nástupem Meniho jako jednu velkou bažinu, a teprve až Meni měl nechat vybudovat rozsáhlé hráze, jež by chránily zemi před záplavami a současně by dodávaly i dostatek vody pro pravidelné zavlažování, čímž by dal Egyptu základ pro rozvoj zemědělství.
O samotném Menim a o jeho vládě se z egyptských pramenů mnoho nedozvídáme, avšak z narážek pozdějších autorů, můžeme soudit, že ho staří Egypťané nepokládali pouze za sjednotitele „Obou zemí“, nýbrž i za prvního člověka, který se ujal v jejich zemi vlády po skončení panování polobohů.
Podle výpisků Julia Africana a Eusenbia z Manehtonova spisu vládl Meni 62 let, resp. 60 let a na legendární postavu zahynul dosti neslavně, stáhl ho prý do vody a rozsápal hroch. Smrt v Nilu mu ovšem zabezpečila podle egyptské víry nesmrtelnost.
