Hor-Aha byl král 1. dynastie. Jeho vláda se datuje asi kolem roku 3000 př. n. l. Je téměř prokazatelná jeho totožnost s údajným sjednotitelem Egypta, faraonem Menim nebo s Narmerem, zřejmě však s oběma.
Egyptští králové měli několik jmen, na začátku tři, později až pět. Některá z nich se na dobových nebo pozdějších dokumentech bohužel nezachovala, zub času je nelítostivý.
Teorie praví, že tradiční sjednotitel Horního a Dolního Egypta Meni a první historicky doložený král Narmer je jedna jediná osoba. Další teorie zároveň tvrdí, že Meni a Narmer je potřeba spojit s faraonem Hor-Aha. Bohužel nejsou dostatečné důkazy tato tvrzení vyvrátit nebo potvrdit.
Ebozevská deska, Turinský papyrus a Manehtovy Egyptské pamětihodnosti, jméno krále Ahy neuvádějí. Bylo však nalezeno na mnoha tabulkách, pečetích a v hrobech z počátku 1. dynastie u Sakkáry. Byly dokonce nalezeny obě jeho hrobky. Králové z 1. dynastie si nechávali stavět hrobky dvě, jednu symbolickou a jednu skutečnou.
Ahova symbolická hrobka je snad největší v celé severozápadní oblasti ebozevského pohřebiště. Její pohřební komora je vyzděná cihlami a zpevněná trámy. Půdorys má 11, 7 krát 9, 5 metrů, zatímco Ahova skutečná hrobka v Sakkáře patří k nejvýstavnějším. Podzemní část je vytesána do skály a rozdělena na pět místností, nadzemní je postavena z cihel a přepážkami rozdělena na dvacet sedm komor pro pohřební výbavu. Kolem ní jsou pozůstatky dvou ohradních zdí, z nichž větší tvořila obdélník 42, 5 krát 22, 1 metru. Na severní straně k ní přiléhala skupina rituálních staveb a velká podlouhlá jáma pro „sluneční loď“, na které měl duch mrtvého krále puto- vat s bohem slunce Reem po obloze. Jako všechny hrobky z těchto dávných dob byla vyloupena už ve starověku; britský archeolog W. B. Emery našel však v ní přesto fragmenty záhrobní výbavy s Aho-vým jménem. Je to nejstarší bezpečně zjištěná královská hrobka na půdě Egypta.
Aha byl významný král Egypta. Dobytá území zpacifikoval a ochraňoval před Libyjci. Na jihu bojoval s Núbijci a rozšířil hranice až k prvnímu nilskému kataraktu, k dnešnímu Asuánu. Bylo zjištěno, že v dolnoegyptské Saui dal postavit chrám tamější ochranné bohyni Neitě. Trvalé sídlo měl v Horním Egyptě v Ceneji (Thinidě) .
Podle převládajícího názoru egyptologů lze k Ahovi vztahovat některé zprávy, které uvedl Manehto v Egyptských pamětihodnostech o Menim; mezi nimi i tu, že prý zahynul na zranění, jež mu způsobil na lovu nilský hroch. Podle Dio-dórovy Historické knihovny ho prý Egypťané pokládali za krále, který je naučil uctívat bohy a žít jak civilizovaní lidé. Je to zřejmě odraz skutečnosti, že sjednocení Egypta představovalo nesporný pokrok proti dřívější anarchii.
Jinak byl prý jednou na lovu ve Fajjúmské oáze napaden vlastními psy; skočil před nimi do jezera, kde se pak objevil krokodýl a přenesl ho na zádech na druhý břeh. Z vděčnosti za záchranu života zasvětil pak Fajjúmské jezero krokodýlovi a založil u něho město Krokodilopolis. Tato historka sice poněkud připomíná Aríonovo zázračné zachránění delfínem z řeckých bájí, ale Krokodilopolis skutečně existovalo a při vykopáv-kách v něm byly odkryty zbytky bazénu, ve kterém žil posvátný krokodýl boha Sobeka. Egyptsky se toto město jmenovalo Sedět. Nejstarší vrstvy, které se v něm podařilo bezpečně datovat, pocházejí však až z dob 12. dynastie, tj. z doby asi o tisíc let mladší. Největšího rozmachu dosáhlo za Ptolemaiovců, kdy bylo přejmenováno na Arsinoé.
Hor-Aha byl egyptským faraonem 1. dynastie. Vládl přibližně v letech 3032/2982–3000/2950 př. n. l. Není jisté, zda tento král nebyl totožný s králem Menim či Narmerem nebo dokonce oběma dvěma.
Vláda
Hor-Aha byl vlastně skutečným králem celého Egypta, možná mu však nepodléhal celý Dolní Egypt. Dobytá území zpacifikovával a chránil před Libyjci. Na jižních hranicích země úspěšně válčil s Núbijci, díky vojenským úspěchům v této oblasti se mu hranice podařilo posunout až k prvnímu nilskému kataraktu. S největší pravděpodobností sídliul vCeneji. Nechal vybudovat v dolnoegyptské Saui chrám zasvěcený tamější bohyni Neitě. Jestliže byl totožný s Menim, vybudoval první hlavní město sjednoceného Egypta, Mennofer. Možná také nechal vybudovat město Sedet, jehož název se dá přeložit jako Krokodilopolis, jednou totiž byl prý na lovu v oáze Fajjúm, kde jej najednou napadli jeho vlastní psi, před nimiž skočil do jezera, kde jej na zádech na druhý břeh přenesl krokodýl. Za záchranu života pak zasvětil toto jezero právě krokodýlovi a u oázy nechal vybudovat město jemu zasvěcené. Je také možné, že se Ahy týkají také některé informace o Menim, například to, že zemřel na zranění, jež mu způsobil hroch. Podle Diodóra jej Egypťané pokládali za krále, jenž je naučil uctívat bohy a žít civilizovaně.
Hrobka
Podobně jako všichni králové 1. dynastie si i Aha nechal postavit hrobky dvě. Hrobka, která se nachází v Abydu, je pouze symbolická. Je ze všech symbolických hrobek, které se nacházejí v severozápadní části abydského pohřebiště, největší. Její pohřební komora má půdorys o rozměrech 11, 7×9, 5 metru, je vyzděná nepálenými cihlami a vyztužena dřevěnými trámy. Jeho skutečná hrobka se nachází v Sakkáře. Její podzemní část je vytesána do skály a tvoří ji pět místností. Nadzemní část je postavena z cihel a přepážky ji dělí na 27 komor, kde byla uložena pohřební výbava. Kolem této hrobky se zachovaly zbytky dvou ohradních zdí.
