Hatšepsepsut je proslulá královna – žena faraon. Řadí se do 18. dynastie faraonů a vládla v letech 1490 – 1468 př. n. l. V Egyptské historii nebyla první ani poslední ženou u moci. Přijala trůnní jméno Maatkare.
Při převodu z francozské a anglické transkripce se jméno často deformuje ve tvary jako Hačepsut, Hatšepsovet, Hečepsot a další.
Hatšepsut byla dcera Thutmose I. Již od malička se zajímala o státní záležitosti na královském dvoře a učila se kralovat.
Jak se Hatšepsut faraonem stala
Jak se Hatšepsut dostala na trůn? Provdala se za svého nevlastního bratra Thutmose II. a stala se královskou manželkou. Měli spolu pouze dvě dcery: Nefrure a Meritre.
Po jeho smrti musel být jmenován nový vládce Egypta, faraon – mladičký Thutmose III. nebyl způsobilý usednout na trůn a tak se Hatšepsut ujala vlády coby regentka. Jak k tomu došlo přesně nevíme.
Mladý Thutmose I. se však nevzdal a spor skončil tím, že Hatšepsut uznal po dobu své nezletilosti regentkou a z něj udělala spoluvládce. Brzy se jí neomezená moc zalíbila a přivlastnila si titul faraona, aby sama vládla Egyptu.
Hatšepsut mladému spoluvládci upřela právoplatné místo na trůně a teprve po její smrti se stal Thutmose III. absolutním vládcem. Prvním jeho činem bylo vymazání jména mrtvé královny ze všech reliéfů a nápisů, aby ji tak vymazal z historie a z lidské paměti. Na mnoha místech v Egyptě však jméno zůstalo.
Královna o sobě hovořila v mužském rodě a ze své titulatury odstranila všechny ženské znaky. Na veřejnosti vystupovala se všemi symboli královské moci – nosila obřadní vous a mužské oblečení.
Jak vypadala Hatšepsut?
Soch královny se zachovalo poměrně velké množství, i když většina z nich padla za oběť pomstě Thutmose III. Hodně z nich je v tradičním pojetí, ale přesto jsou něčím odlišné.
Na některých má obřadní vous ale jsou patrné i jemné ženské rysy. Její drobná tvář s nádechem úsměvu nám říká, že Hatšepsut musela být krásná žena. Na všech sochách má také dobře modelovaná ňadra a mladou postavu.
Vláda královny Hatšepsut
Vláda kálovny Hatšepsut byla celkem úspěšná. Neválčila, snad pouze jednou vyslala nevelkou vojenskou výpravu na jih k zajištění hranic s Núbií.
Hatšepsut se snažila rozvíjet hlavně stavební činnost. Za svého vrchního rádce si vybrala architekta jménem Senenmut – Senenmut pro ni byl pravděpodobně více než jen architekt a dvorní hodnostář.
Podporovala dokončení obnovy měst, které byly zničené po dlouhé okupaci Hyksósů, snažila se dále rozvíjet kovovýrobu, zemědělství, budovala zavlažovací zařízení a těžbu v dolech či lomech.
Organizovala velké obchodní výpravy do země Punt, odkud si nechala vozit exotické výrobky, vonné priskiřice a látky.
Obchodní styk s Krétou měl velký vliv na malířské techniky, ty se obohatily o pohyb a nové barvy.
Také velmi pěkně vyzdobila své sídelní královské město – Vaset (Théby) . V Amonově chrámu v Karnaku nechala vystavět osmý pilon. K dalším památkám patří chrám bohyně Pachet, který se nalézá v Bení Hasanu poblíž Abú Korkasu, dále pozůstatky Horova chrámu ve Vádí Halfě u druhého nilského kataraktu.
Hrobka královny Hatšepsut
Hrobka královny Hatšepsut byla objevená na sklonku 19. století americkým archeologem a egyptologem Th. M. Davisem v Údolí králů. Její přes 200 m dlouhá vstupní chodba je nejdelší ze všech a svou hloubkou 100 m pod úroví vchodu se řadí mezi nejhlubší.
Hrobka byla vyloupena již ve starověku, ale našel se v ní její sarkofág spolu se sarkofágem jejího otce Thutmose I. Sarkofág královny Hatšepsut se nalézá v Egyptském muzeu v Káhiře a druhý v muzeu v Bostonu.
