Thutmose I. je v pořadí třetí faraon 18. dynastie. Jeho vláda je datována k letům 1535 – 1510 př. n. l. Proslavil se jako zakladatel proslulého pohřebiště v západním Vasetu, které nese honosné jméno Údolí králů. Při své korunovaci slavnostně přijal trůnní jméno Aacheperkaure.
Po svém otci, kterým byl Amenhotep I., dostal do rukou poměrně dobře hospodářsky rozvinutý Egypt. Využil příznivé situace k obnově válečných tradic a rozšířil hranice tehdejšího Egypta.
Začal válčit na jihu, kde pronikl k třetímu kataraktu na Nilu a na ostrově Tomba vybudoval opevnění. Podle písemných zpráv z tohoto období se dále vypravil na východ do Asie, kde bojoval podle jeho slov proti „asijským psům“. Zde dobyl velkou část území a po dobytí větší části Palestiny pronikl až za řeku Eufrat.
Při zpáteční cestě uspořádal velký lov na slony, aby tak oslavil své vítězství. Měl opravdu co slavit. Dostal se dále než kterýkoliv jiný král a navíc získal obrovskou válečnou kořist, která také čítala desetitisíce zajatců. Z těch pochopitelně udělal otroky.
V dobytých oblastech zanechal své posádky, které neustále potlačovali vzpoury. Těsně na konci jeho vlády se celá Sýrie a Núbie utápěla v jednom krvavém povstání za druhým.
Své království měl ve Vasetu, tedy v Thébách, které velkoryse vyzdobil. Mnohé chrámové dostavby se zachovaly dokonce dodnes.
V Karnaku postavil čtvrtý pilon Amonova chrámu, který měří 80 m, pátý pilon, obelisk, dva monumentální sloupy a mohutné ohradní zdi kolem komplexu. V Nubetu vystavěl chrám boha Sutecha, který je dnes totálně v troskách.
Hrobka Thutmose I.
Pro svou hrobku si našel místo v zapadlém koutě pod jihovýchodním svahem v dnešním Údolí králů. Hrobku vytesanou do skály dal vybudovat naprosto tajně. Jedna teorie říká, že hrobku stavěli váleční zajatci, kteří pak byli popraveni. Sám jeho vrchní stavitel napsal: „nikdo to neviděl, nikdo to neslyšel“.
Samotná hrobka Thutmose I. je celkem prostá. Najdeme v ní vstupní chodbu, předsíň a oválnou pohřební komoru s nádherným sarkofágem z červeného pískovce, který je zde dodnes. Thutmose I. si vybral opravdu příhodné místo chráněné proti lupičům – vstup do ní je velmi nebezpečný a dokonce zakázaný. Téměř všechny nástěnné reliéfy bohužel zničila prosakující voda.
Hrobku krále Thutmose I. objevil americký egyptolog Th. M. Davis, ale bez mumie. Tu zachraňovai králové z 21. dynastie a přenesli ji na bezpečné místo v Del el-Bahrí lépe chráněné před vykradači. Tam ji pochopitelně našli novověcí zloději.
Řediteli Egyptského muzea G. Masperovi se ji v roce 1881 podařilo vypátrat a z rukou zlodějů dostat. Dopravil ji do muzea v Káhiře, kde zůstala.
Nejkrásnějším jeho vyobrazením je žulová socha v životní velikosti objevená v roce 1818 v Karnaku francouzským sochařem J. J. Rifaundem – ta je dnes v Egyptském muzeu v Turíně.
