Slovníček pojmů

Ach (eg.)
V překladu „zářící“ nebo „jasný“. Jedna z několika forem lidské i božské osobnosti obdařené magickými schopnostmi, ve které zesnulý po smrti existoval na onom světě (dalšími byly ba, ka, jméno, […]
Achet (eg.)
V překladu „obzor“, „horizont“, ale i termín označující kalendářní dobu „období záplav“.
Acheuléen
Pravěká kamenná industrie starší doby kamenné (paleolitu) nazvaná podle osady Saint Acheul ve Francii. Charakterizuje ji produkce oboustranně opracovaných pěstních klínů různých tvarů. Za jejich tvůrce se považuje předchůdce moderního […]
Amulet
Předmět, kterému se přisuzovaly ochranné účinky. Amulety se nosily na těle během života, ale dávaly se i do hrobky na tělo mrtvého.
Anály
Označení pro chronologicky seřazené nejdůležitější události, které se odehrály během vlády panovníka, jimiž se zpočátku egyptských dějin označovala jednotlivá léta vlády.
Anch (eg.)
Hieroglyfická značka ve tvaru kříže se smyčkou v horní části symbolizující život. Často se zobrazovala v rukou bohů při gestech, která vyjadřují darování věčného života. Značku převzali egyptští křesťané (Koptové) […]
Aniduat (eg.)
V překladu „kniha toho, co je v podsvětí“. Jeden z posmrtných souborů textů, který od Nové říše patřil k výzdobnému programu především královských hrobek.
Anortozit
Hornina složená téměř jen z plagioklasu (směsi sodnovápenatých živců).
Architráv
Stropní překlad z kamene, příp. dřeva, spočívající vodorovně na sloupech, pilířích nebo zdech.
Atef (eg.)
Typ královské koruny představující kombinaci beraních rohů, pštrosích per a bílé koruny.

Ba (eg.)
Jedna z několika forem lidské (ale i božské) osobnosti obdařené magickými schopnostmi (dalšími byly ach, ka, jméno, stín a tělo). Většinou se překládá jako „duše“. Vyjadřuje duchovní složku lidské (božské) […]
Benben (eg.)
Posvátný kámen uctívaný v Héliopoli, o němž se předpokládá, že symbolizoval prvotní pahorek, který se na prvopočátku světa vynořil z vod chaosu.
Bílá koruna
Královská koruna, jedna z královských insignií. Měla kuželovitý, nahoru se zužující tvar se zakulaceným zakončením. Patřila k symbolům Horního (jižního) Egypta.
Božská manželka Amonova
Tilul egyptských princezen, které byly velekněžkami v Amonově chrámu v Thébách. Považovaly se za nevěsty Ixha Amona a v thébské teokracii měly přední postavení.

Cenej (eg.)
Název pro starobylé město (řecky This) ve středním Egyptě, které se nepodařilo doposud přesně lokalizovat. Pocházeli z něj první panovníci dynastického Egypta.
Chedív
Titul pro egyptského vládce, který se používal od roku 1867 do 1. světové války.
Chetité
Příslušníci indoevropského národa obývající oblast Anatolie, kteří vytvořili velkou říši s hlavním městem Chattušou (dnešní Boghazkóy). Ve 14. století př. Kr. patřil chetitský stát ke světovým velmocím. V následujícím století […]
Chronologie relativní / absolutní
časový rámec pro dějiny. Relativní chronologie staroegyptských dějin vychází zejména ze zachovaných (neúplných) seznamů jmen egyptských králů tak. jak vládli po sobě, a roků jejich vlád. Při vytváření absolutní chronologie […]

Červená koruna
Královská koruna, jedna z královských insignií. Měla kuželovitý, nahoru se rozšiřující tvar s prodlouženou zadní částí. Vpředu byla ozdobená spirálou stočenou dovnitř. Patřila k symbolům Dolního (severního) Egypta.

Démotika/démotština
Označení pro typ písma a jazyk ve starověkém Egyptě v období od 7. století př. n. l. do 5. století po Kristu. Démotika (řecky „lidové písmo“) se vyvinula z hieratiky […]
Devatero
Označení pro skupinu devíti nejstarších bohů, kteří se zrodili na prvopočátku a stvořili svět. Původní Devatero pocházelo z Méliopole, později se však objevují i místní Devatera v jiných městech, kde […]
Dům milionů roků
Název vycházející z původního pojmenování chrámů, které během Nové říše sloužily k uctívání panovníka a egyptských bohů. Jejich kult a existence měly přetrvávat po miliony let, tedy z pohledu starých […]
Dvojitá koruna
Kombinace bílé a červené koruny. Byla symbolem sjednoceného egyptského státu.
Dynastie
Výraz označující historická období, která tvořily vlady několika faraónů. Toto označení zavedl egyptský kněz Manéthó. který žil v Egyptě ve 3. století př. Kr. Vlády egyptských panovníků rozdělil do třiceti […]
Džed (eg.)
Fetiš ve tvaru sloupu s rostlinnými vzory v horní části. Stal se symbolem trvalosti a stability a patřil k atributům egyptských bohů. Používal se i jako amulet.

Elektrum
Slitina zlata a stříbra. Používala se zejména v uměleckých řemeslech a šperkařství.

Fajáns
V Egyptě glazurovaný materiál modré, případně modrozelené barvy, který sloužil k výrobě ozdob, šperků, sošek vešebtů a jiných předmětů.
Faraón
Výraz pro egyptského panovníka, který vychází z původního termínu per aa – „velký dům“; vztahoval se na obyvatele královského dvora a paláce. Od Nové říše se používal pro označení samotného […]

Hathořin sloup
Sloup s hranatou hlavicí, jejíž plochy zdobila tvář bohyně Hathor v podobě ženské hlavy s kravíma ušima.
Heka (eg.)
žezlo egyptského krále anebo boha. Tvořila ho hůl s hákovitě zahnutou horní částí ve tvaru berly. Symbol královské/božské moci a nadvlády.
Henu (eg.)
Posvátná bárka Sokara, boha memfidského pohřebiště, zdobená na vysoké přídi hlavou antilopy s dlouhým parožím, která sa dívá dozadu. Člun se zobrazoval ukotvený na stojanu a saních.
Hieratika
Označení pro kurzivní typ egyptského písma, které se používalo paralelné s hieroglyfickým písmem. Psalo se rákosovým perem nebo štětcem především na papyrus, ale i jiný materiál. Zjednodušenou verzi kurzivního psaní […]
Hieroglyfické písmo
Označení pro egyptské písmo složené ze značek, které vyjadřovaly zvukovou hodnotu, celé slovo a určovaly význam jednotlivých skupin značek. Používalo se od svého vzniku v 2. polovině 4. tisíciletí př. […]
Horovo jméno
Nejstarší a zároveň první z pěti jmen egyptského panovníka, jež tvořila jeho úplnou titulaturu. Psalo se značkami zobrazujícími Hora v podobě sokola a průčelí královského paláce, nad nímž bylo vepsáno […]
Hyksósové
řecký výraz pocházející z egyptského hekau cliasut – „vládcové cizích zemí“, kterým se označovali asijští kočovníci, později jejich vládcové, pronikající v průběhu 1. poloviny 2. tisíciletí př. Kr. do Egypta, […]
Hypostyl
Síň, v níž strop podepírají sloupy anebo pilíře. Sloupové síně tvořily typickou součást architektury egyptských chrámů. Největší z nich se nachází v karnackém velechrámu boha Amon-Rea a pochází z 19. […]

Intarzie
Vykládaný vzor, ozdoba v dřevě, zejména na nábytku, z dýh různé barvy, slonoviny, kovu, případně perletě
Išed (eg.)
Posvátný strom v chrámovém okrsku slunečního boha v Héliopoli. Na listy stromu bůh Thovt a bohyně Sešal zapisovali roky vlády i jmé no egyptského panovníka, žijícího tak pod božskou ochranou.
Isfet (eg.)
Výraz pro „chaos“, „zlo“, „nepořádek“, opak egyptského výrazu maat. Spojoval se především s přestupky, hříchy, hrozbami a postavou boha Sutecha.

Ka (eg.)
Jedna z několika forem lidské (ale i božské) osobnosti obdařené magickými schopnostmi (dalšími byly ach. ba. jméno, stín a tělo). Považovalo se za tvořivou životodárnou sílu. symbol nepřetržité životní energie […]
Kanopa
Jedna ze čtyř nádob určených k uložení mumifikovaných vnitřníc orgánů mrtvého člověka, případně i (posvátného) zvířete.
Kartuš
Oválný rámeček z provazu, do kterého se psala dvě / pěti jmen egyptského panovníka: trůnní a rodné. Oválný tvar rámečku představoval magickou ochranu pro panovníka, jehož jméno bylo vepsáno dovnitř.
Katarakt
Označení pro peřeje na vodních tocích. První nilské peřeje u Asuánu ve starověku představovaly jižní hranici egyptského státu. Oblast na sever od nich tvořila první hornoegyptský kraj (nom).
Kenotaf
Označení pro nepravou hrobku, do které nebyly uloženy tělesné ostatky mrtvého. V Egyptě se vyskytovaly na několika místech, nejznámější pocházejí z hornoegyptského Abydu.
Kiosek
Malý. v půdorysu pravoúhlý, na bocích otevřený pavilon. Po jeho obvodu se tyčily sloupy nebo pilíře, které jsou spojeny zdí přibližně poloviční výšky.
Kniha mrtvých
Moderní označení pro soubor náboženských posmrtných textů, které se používaly od Nové říše do nástupu krestanství. Texty doplněné o ilustrace se psaly na stěny hrobky, rakví, na obinadla, sochy, amulety, […]
Kolos
V egyptologii označení zejména pro sochy, jejichž rozměry několikanásobně převyšují životní velikost, ale i pro jednotlivé prvky v architektuře, např. sloupy.
Kopt
Obyvatel Egypta vyznávající křestanské náboženství. Kopština představuje poslední vývojové stadium egyptského jazyka. Koptské písmo sestává z velkých písmen řecké alfabety doplněných od sedm démotických značek.
Kosmogonie
Představy o vzniku a podstatě světa. Tyto otázky ve starověkém Egyptě vysvětlovaly mýty o stvoření, jichž existovalo několik. Vedle sebe mohlo existovat více verzí, aniž by se musely navzájem vylučovat.
Královská titulatura
Od 4. dynastie sestávala z pěti titulů a pěli jmen. Čtyři z nich dostal panovník při korunovaci. Nejstarším titulem byl Hor, u kterého bylo uvedeno Horovo jméno, napsané v serechu, […]

Labyrint
Název, kterým antičtí cestovatelé označili miny rozsáhlého zádušního chrámu patřícího k pyramidovému komplexu faraóna Amenemheta 111. v Hawáře.
Lapis luzuli
Hornina tvořená sytě modrým nerostem lazuritem, složeným z oxidů křemíku a síry, v Egyptě velmi ceněná a využívaná především ve šperkařství.

Maat (eg.)
Výraz pro kosmický a společenský „pořádek“, dále „spravedlnost“ a „pravdu“. Podle představ Egyptknů tyto hodnoty daly světu bohové při jeho stvoření.
Mammisi (koptsky)
Výraz pro malý chrám, který znamená „dům zrozeni“‚. Tato svatyně se stavěla v blízkosti velkého chrámu uvnitř chrámové ohrady. Uctívalo se v ní zrození božského dítěte tvořícího součást božské triády, […]
Mastaba
Mastaba je nadzemní stavba obvykle z nepálených cihel nebo z opracovaného kamene, která připomíná komolý čtyřboký jehlan.
Metamorfovaná hornina
Ve velkých hloubkách a za působení vysokého tlaku a teploty mineralogicky a strukturně přeměněná hornina.
Mitanni
Královská říše Churritů, která vznikla v druhé polovině 2. tisíciletí př. Kr. na území dnešního Iráku s hlavním městem Vašukani, které nebylo doposud objeveno. Patřila ke světovým velmocím, zanikla v […]
Mořské národy
Novodobé označení pro etnika, jejichž pohyb v poslední čtvrtině druhého tisíciletí př. Kr. způsobil převratné změny na politické mapě Předního východu. Jejich invaze ve východním Středomoří přinesla zánik chetitské říše […]
Mumie
Výraz, kterým se v egyptské archeologii označuje přirozeným anebo umělým způsobem zachované mrtvé tělo člověka nebo zvířete.

Naos
Uzavíratelná svatyně, většinou v podobě schrány či skříně, určená k uchovávání kultovních soch, vyráběná zpravidla ze dřeva anebo tvrdých druhů kamene. Umistbvána byla v chrámech nebo hrobkách, v jejich nejposvátnějších […]
Natron
Přírodní směs uhličitanu sodného a hydrogen-uhličitanu sodného, jež se těžila především ve Wádí Natrún. Natron se používal k vysoušení těl zesnulých během jejich mumilikace a také k očišťování a vykuřování […]
Nekropole
Název pro pohřebiště („město mrtvých“), v archeologii běžně označuje každou větší skupina hrobek; v egyptologii zvláště královská pohřebiště.
Nemes (eg.)
šátek, který sloužil jako pokrývka hlavy krále nebo boha. Vzadu byla upravena do podoby uzlu. Z přední strany měla lichoběžníkovitý tvar s dlouhými postranními konci spadajícími na prsa.
Nepravé dveře
Kamenná, někdy dřevěná sléla napodobující dveře domu. která byla umistbvána do hlavní obětní kaple hrobky. Před ni sc pokládaly obětiny k zajištění posmrtné existence zesnulého, jehož jméno a tituly byly […]
Nepravý vous
Někdy se nazývá i posvátný nebo ccremoniální. Připevňoval se k bradě pomocí šňůrky nebo kožených pásků uvázaných za ušima. Nosili jej králové a také vysocí hodnostáři. Zobrazovali se s ním […]
Nilometr
Stavba ve tvaru chodby anebo studny propojená s hladinou Nilu. Na jejích vnitřních stěnách se nacházela měřicí stupnice sloužící ke stanovení výšky hladiny Nilu, podle které se, kromě jiného, vypočítávala […]
Nisut-bitej (eg.)
Označení jednoho z pěti titulů egyptského panovníka: „král Horního a Dolního Egypta“.
Nom
Výraz pro správní jednotky, na které byl Egypt již od doby 3. dynastie rozdělen; v Horním Egyptě existovalo 22 a v Dolním Egyptě 20 krajů. V jednotlivých krajích byla uctívána […]
Nomarcha
Termín pro označení správce kraje, zastupujícího v nomu panovníka. V ptolemaiovském období nejprve označoval úředníka, který měl na starosti zemědělské práce, později se užíval pro níže postavené členy finančních úřadů […]

Obelisk
Čtverhranný, vzhůru se zužující pilíř ukončený pyramidicm. vyrobený buď z kamenného monolitu nebo vyzděný z většího množství kamenných bloků. Jeden z hlavních symbolů slunečního boha.
Oblounek
Označení stylizovaného architektonického prvku, v kameni zpodobňujícího zaoblenou výztuž nároží staveb z rákosových rohoží; rohože spojoval cikcakovitě uvázaný provaz.
Opet (eg.)
Jeden z nejvýznamnějších náboženských svátků. Slavil sc každoročně v Thébách a trval až 27 dní. Jeho vrcholem byl průvod v čele s kultovní bárkou boha Amona. který vycházel z Kamaku […]
Osmero
Označení pro skupinu osmi prvotních bohů. kteří hráli zásadní úlohu v mýtu o stvoření světa podle výkladů kněží ve městě Hermopolis Magna; tato božstva představovala jednotlivé aspekty počátečního stavu světa […]
Ostrakon
úlomky keramiky anebo vápence, které sc používaly kc psaní nebo kreslení (jako skicář) coby náhrada za podstatně dražší papyrus. Většinou obsahují texty každodenního charakteru (dopisy, účty. školní texty).
Otevírání úst
Náboženský obřad během něhož přikládáním rituálních nástrojů k ústům, očím, atd. soch nebo rakví docházelo k oživení a regeneraci sil zesnulého pro život na onom světě,

Palmiformní sloup
V egyptské architektuře velmi rozšířený typ sloupu. Hlavice sloupu měla tvar svazku palmových listů, dřík sloupu byl válcovitý.
Papyroformní sloup
Typ sloupu, který napodoboval jednu rostlinu nebo celý svazek stonků papyru. Hlavice sloupu mohla být komponována jak z otevřených, tak částečně uzavřených květů rostliny.
Papyrus
Označení psacího materiálu, získávaného ze šáchoru papírodárného (Cyper as papyrus). Vyráběl se překřížením tenkých pásků ze stonků šáchoru; výsledkem byly dlouhé pásy materiálu svinuté do svitků, na které se psalo […]
Pektorál
Přívěšek (většinou obdélníkovitého tvaru s využitím výzdobného prvku v podobě skaraba) z drahých kovů a kamenů, který se nosil na hrudi.
Peret (eg.)
Název pro roční období označující dobu vzrůstu plisování – způsob úpravy oděvní látky, kdy se textilie pravidelně a drobně skládala a také lisovala.
Portikus
Sloupová síň, situovaná především u ptolemaiovských staveb před vlastním vchodem do budovy. Dále také výraz pro jednu nebo více řad sloupů (pilířů) před vchody do budov.
Portkulis
Mohutné kamenné desky, které měly v přístupových chodbách hrobek zabránit přístupu do pohřebních komor; ochrana proti zlodějům pronaos – sloupová vstupní síň do vlastní chrámové budovy. Její čelní stěna byla […]
Punt (eg.)
Egyptský název pro oblast východní Afriky, nejpravděpodobněji dnešního Somálska, se kterou Egypthné již od Staré říše udržovali obchodní vztahy. Dováželi odtud myrhu, kadidlo, ebenové dřevo, slonovinu a kožešiny kočkovitých šelem.
Pylon
Vstup do chrámu, po jehož stranách stojí dvě monumentální věže lichobéžníkovitého tvaru. Uzavíraly jej mohutné dvojkřídlé dveře ze dřeva často pokryté kovovými pláty.
Pyramida
Monumentální nadzemní část královských hrobek se čtvercovým půdorysem a stěnami zužujícími se do špičky, pocházejících především z doby Staré a Střední říše. Zpočátku měly pyramidy stupňovitý tvar, který se posléze […]
Pyramidion
Výraz pro vrchol pyramid a obelisků. V případě pyramidy se jednalo o nejvyšší část jejího kamenného obložení, u obelisku o zakončení jeho monolitického dříku. Pyramidia často pokrývaly zlaté nebo měděnné […]
Pyramidové město
Panovníkem založené sídliště, ležící v bezprostředním blízkosti královských pyramidových komplexů. Jeho obyvatelé (kněží. úředníci a další personál) se podíleli na zajištění panovníkova zádušního kultu v pyramidovém komplexu. Za svou službu […]
Pyramidový komplex
Soubor kultovních staveb, jehož středobodem byla pyramida. Ve své standardní podobě se skládal z údolního chrámu, vzestupné cesty, zádušního chrámu, pyramidy a tzv. satelitní pyramidy. Hlavním účelem komplexu bylo zajištění […]

Registr
V egyptologii vodorovný pás výzdoby na stěnách hrobek a chrámů nebo na užitném předmětu Rosettská deska – kamenná deska nalezená v roce 1799 důstojníkem Napoleonova expedičního sboru v er-Rašídu (Rosettě) […]

Římsa (konkávní)
Architektonický prvek zpodobňující kouká vně prohnuté okraje rákosových rohoží, které přesahovaly nad výztuž stěn v rozích některých staveb.

Soukromý: Mastaba
Výraz odvozený z arabského slova pro lavici, kterým se označuje typ nekrálovské hrobky s nadzemní částí obdélníkovitého půdorysu a skloněnými bočními stěnami. Tělo zesnulého se nacházelo v podzemní pohřební komoře […]
Saff
Typ skalní hrobky z thébské oblasti, vyznačující se portiky s řadami pilířů.
Sarkofág
Označení kamenné rakve určené pro tělo zesnulého.
Sed (eg.)
Svátek královského jubilea (30 let) na trůnu; jeho několikadenní obřady zajišťovaly obnovu králových fyzických a magických sil. Starobylý svátek, který hrál významnou úlohu v rámci zádušního kultu panovníka.
Serdáb
Termín označující uzavřenou komoru v hrobce, do které se ukládaly sochy zpodobňující zesnulého (většinou v různém věku i funkcích).
Sfinga
Zosobnění panovníkovy moci a síly. zobrazené propojením lvího těla a hlavy panovníka; kromě toho i někteří bohové byli zobrazováni jako sfingy – viz Amonovy beraní sfingy před karnackým chrámem.
Skarabeus
Brouk vruboun posvátný (Scarabeus sacer). považovaný za zosobnění ranní podoby slunečního boha. Z jeho podoby odvozený skarab byl nejoblíbenějším typem amuletu. Poměrně velké pamětní skaraby zmiňují nejrůznější důležité události.
Sloup v podobě stanové tyče
Sloup napodobující dřevěnou podpěru stanu nebo přístřešku z rohoží. Doložen ve výzdobě již od počátku Staré říše. nejznámější příklad se vyskytuje v rituální stavbě Achmenu Thutmose III. kamackém chrámu.
Sóthis (eg. Sopdet)
řecký název pro nejjasnější hvězdu Sírius, jež se přibližně v polovině července objevovala nad východním obzorem a ohlašovala příchod nilské záplavy. Zobrazovala se jako ženské božstvo.
Speos
Označení chrámu vytesaného do skály, podtypem je hemispeos (před skalní částí je vybudována přístavba).
Stéla
Obecné užší kamenná deska s nápisy, popř. další výzdobou. Ve starém Egyptě zádušní stéla uváděla jméno a tituly zesnulého a představovala „náhrobní kámen“, před nějž zesnulému předkládaly obětiny. zesnulý na […]
Stratigrafic
V archeologii označení pro sled archeologických vrstev, jež se na místě ukládaly podle doby svého vzniku, zároveň i označení pro nejdůležitější archeologickou metodu.
Stratigrafie
Stratigrafie je geologický vědní obor, který studuje stáří sedimentárních vrstev hornin.
Substruktura
Podzemní část stavby.
Súfí
Stoupenec islámského mystického směru, zprvu hlásajícího myšlenku úplného zřeknutí se individuální vůle. později rozšířeného učením o mysticky chápané lásce.
Superstruktura
Nadzemní část stavby.
Svátek údolí
Vedle svátku Opet nejdůležitější svátek v oblasti Théb. Bůh Amon během něj vyrážel v bárce na pouť z karnackého chrámu přes řeku do zádušních chrámů egyptských panovníků na západním břehu […]
Sykomora (Ficus sycomorus, moruše fíková)
V Egyptě pěstována od předdynastické doby pro své každodenní využití (plody, dřevo jako stavební materiál, surovina pro výrobu nábytku apod.); byl jí připisován i náboženský význam.

Šemu (eg.)
Název letního ročního období charakterizovaného vysokými teplotami
Šerech (eg.)
Stylizované vyobrazení průčelí královského paláce se vchodem, vytvářelo obdélný, na výšku postavený rámeček, do něhož se psalo jedno z panovníkových jmen, tzv. jméno Horovo – na serechu byl vyobrazován sokolí […]

Texty pyramid
Soubor náboženských textů nejrůznějšího charakteru spojených s pohřebním rituálem a představami o posmrtném životě egyptského panovníka. Tyto texty, které jsou zároveň nejstarší dochovanou sbírkou náboženských textů na světě, se ve […]
Texty rakví
Současný název pro soubor náboženských textů, který se částečně vyvinul z Textů pyramid v průběhu I. přechodného období. Používal se především do konce Střední říše na rakvích zesnulých. Měl zajistit […]

Ureus
Ztvárnění hlavy vztyčené kobry na čele panovníka; měla ochrannou funkci.
Usirovský pilíř
Prvek architektury sestávající z pilíře a sochy panovníka v podobě boha Usira, tj. mumie s královským žezlem a důtkami v rukou. Často byl využíván při stavbě chrámových komplexů Nové říše.

Vas (eg.)
žezlo ve tvaru palice se zvířecí hlavičkou v horní části a vidlicovitým dolním zakončením. Patřilo k odznakům moci zejména egyptských bohů a bohyň.
Vedžat (eg.)
Oko sokolího boha Hora. které mu v mytickém boji odejmul jeho protivník bůh Sutech; protože však bylo Horovi vyléčené navráceno, stalo se jedním z nejoblíbenčjších symbolů regenerace. Vedžat bylo propojeno […]
Vešebt (z eg.)
Nevelké figurky dělníků většinou z fajánse, ale i dřeva a kamene, přidávané do pohřební výbavy zesnulým; na Onom světě měly pracovat za zesnulého.
Vezír
Moderní termín pro titul nejvyššího úředníka v zemi. Vezír stál jako zástupce panovníka v čele správy egyptského státu a ovlivňoval tak všechny její oblasti; měl rozhodující soudní pravomoci, vedl královské […]

Wádí
Pouštní údolí, v době deštů se jeho dno mění v koryto přechodných vodních toků.

Zádušní chrám
1. chrámové stavby stojící většinou na úpatí východní stěny královských pyramid, probíhaly zde náboženské obřady obnovující síly panovníka (viz sed) a zádušní kult panovníka: 2. chrámové komplexy stavěné v během […]
Zádušní kult
Soubor obřadů zajištujících posmrtnou existenci zesnulého; základem byla mumifikace těla zesnulého, uvedení jeho životopisných údajů v hrobce, přiložení pohřební výbavy a milodarů a dodávka pravidelných obětin. Přísun obětin zajištbvaly zádušní […]

Podobné články: